Tádík, můj malý chlapeček, v březnu tohoto roku přijmul svou novou životní roli, už nebyl jedináčkem, středem všech mých činností, stal se z něj velký brácha.
Než se Matyášek narodil, Tadeáška jsem doma na příchod sourozence připravovala, často jsem se s ním bavila a vysvětlovala mu, že bude mít brášku a co to znamená, připravovala jsem ho na to, že spoustu věcí bude muset dělat sám, jestli jsem to dělala dobře, nevím, odborné publikace jsem na toto téma nehledala, řídila jsem se zdravým rozumem, myslím, že se to podařilo, Táďas se nefalšovaně na svého brášku těšil.